Dum spiro, spero...per aspera ad astra...

Moc se omlouvám všem zájemcům, ale nespřáteluju...
__________________________________________

8. Kapitola - Vzájemné dokazování

20. srpna 2008 v 22:56 | ..:Tez:.. |  --Never say Never
VIII. Kapitola - Vzájemné dokazování


Draco ji zaraženě pozoroval.
"Proč se tak culíš?" zeptal se nakonec.
"No, jen jsem asi přesvědčila toho divného chlápka v rohu, aby nám dal pokoj," řekla klidně a zase se začala plně věnovat svému obědu.
"A smím se zeptat jak?" Zadíval se jí upřeně do očí. Hermiona se zděsila už jen při pomyšlení, že by se k němu nějakým způsobem tyhle smyšlené kraviny dostaly.
"No...já myslím. Já si myslím, že to je fuk, ne?" Zářivě se na něj usmála a zase hlavu sklonila ke své porci.
'Kruci. Jak se jí to povedlo? Já se o to snažím už jakou dobu a nic. Ona si přijde a hnedka ho přesvědčí?" vztekal se v duchu.
'Tak použij nitrozpit, ne?' ozval se hlásek.
'Jasně, a o setinu později budu mít zapíchnutou její hůlku v krku. O to tak stojím,' odfrkl si posměšně.
'Ovšem. Já vím, že si to chceš u ní vyžehlit a pak si zase zopakovat tu noc,' rýpne si hlásek. 'Hele, to není pravda. Nic si opakovat nechci,' byl uražený.
'Fakt? Tak proč si nad tím celé ráno přemýšlel?' zeptal se ho hlásek opět rýpavě.
'O čem jsem zase přemýšlel?' Hrál se Draco na blbou stranu.
'Přece o tom, jak ji znovu dostaneš do postele, ne?' škodolibý hlásek, jen je pravda. 'Tak to teda vůbec není. Je to jen ubohá mudlovská šmejdka,' odfrkl si Draco posměšně. 'Ano, ubohá mudlovská šmejdka s tělem bohyně,' zasnil se hlásek. 'Ne, nemá tělo bohyně. Znám daleko lepší než je ona. Pottyho kamarádka,' zhnuseně vyplivl. 'Však jo. Pottyho kamarádka s nohama do nebe,' Draco vidličku sevřel tak silně, že se mírně zohnula.
'Tohle-už-nikdy-neříkej,' odsekával slovo po slovu rozzuřeně. Jeho pohled sklouzl k Hermioně sedící před ním a vztek s ním začal doslova cloumat, když si uvědomil, že to, co říkal jeho mozek je vlastně všechno pravda. Nejraději by se naklonil přes stůl a znovu ji políbil. Pevně sevřel víčka a ruce nechal klesnout na stůl. 'Uklidni se. Přestaň na ni myslet a bude všechno v pohodě,' opakoval si pořád dokola. Z transu ho vytrhne něco hřejivého na jeho ruce. Zvedne zrak a uvidí její ruku. No, to by nebylo nic divného, kdyby nebyla položená na té jeho.
"Co děláš?!" Hnusně se na ni podíval, ale ona se nepřestávala culit.
"Usměj se. Kouká na nás." Obeznámila ho velice laskavým tónem a přidala další ze série zářivých úsměvů. Draco si dal dvě a dvě dohromady a taky se na ni usmál. 'Kurva. To byla jen přetvářka,' zakřičel v duchu a stisk opětoval. 'Jasně. A co sis myslel? Že ti jen tak položí ruku na tvou?' zašklebil se hlásek. 'Tak toho využij, ne? Můžeš se vymluvit, že jsi to dělal jako maskovací manévr,' pobídl ho znovu hlásek. Dracovi se ta myšlenka zalíbila a tak vzal její ruku, která spočívala v jeho, a zvedl si ji ke rtům. Na hřbet ruky vtiskl jeden polibek a pak ji políbil do rozevřené dlaně.
Hermiona si všimla jeho pohledu. Byl zaměřen někam za ní do kouta. V tu chvíli vypadal, jako by vůbec nevnímal. A ten muž sedící nedaleko na ně pořád koukal. Nic lepšího ji nenapadlo, než že položí její ruku na jeho. Snad ho to vytrhne z toho transu. Teprve po chvíli se jeho pohled změnil a on se na ni podíval. Jeho rozzuřený pohled ji zabolel. Když mu řekla, že se ještě pořád ten chlápek kouká, v jeho očích se mihne snad...lítost? Neví, bylo to příšerně rychlé, než aby to mohla identifikovat. Jenže pak se jeho oči zaleskly a ona jen mohla sledovat, jak pomalu zvedá její ruku ke svým ústům a něžně ji líbá na hřbet a do dlaně. Začal jí přebíhat mráz po zádech, ale na tváři se snažila udržet úsměv. Jenže když se začal nahýbat přes stůl směrem k ní, jen vykulila oči. Chtěla ho odstrčit, ale ten chlap. Ideální příležitost! Nahnula se taky k němu a nechala ho, aby položil své rty na ty její. Polibek byl jen letmý ale o to víc úžasný. Odtáhli se od sebe, aby mohli vstát od stolu a odejít. Odcházeli ruku v ruce, jako správní manželé. Hermiona se musela krutě přemáhat, aby na sobě nedala znát to, co se v ní odehrávalo. Když došli až do pokoje, Hermiona se na něj otočila s hodně zamračeným pohledem.
"Proč jsi to udělal?" vyjela na něj a v návalu zlosti mu zabodla prst do hrudi. Myšlenku, že o to stála, rychle zapudila do rohu své mysli.
"To bylo jen na oko. Hra, Grangerová, hra." Snažil se obhájit, ale její pohled ho ujistil, že to nestačilo.
"Nejprve mě líbáš v posteli, pak mě svádíš v obýváku a u oběda uděláš tohle? Co si o sobě myslíš?" hystericky vykřikla a udělala ještě krok blíž.
"Já? Já tě nesváděl a to v posteli. Ruplo mi v bedně. Byl to jen maskovací manévr. Tohle manželé klasicky dělávají." Raději o krok couvl, protože být v blízkosti rozzuřené Grangerové není nikdy dobré. Jako by z jejich očí sršely blesky. 'Proboha, jsi Malfoy. Tohle by si k tobě takhle šmejdka dovolovat neměla!' ozval se v jeho mozku hlas, který v něm vypěstoval Lucius, ale Draco to viděl jako jediné zoufalé východisko z téhle situace. 'Vždyť útok je nejlepší obrana, ne?' proletělo mu hlavou a už se nadechoval, co pěkného jí řekne.
"Taky by sis měla to ráno zapsat do deníčku, protože šmejdka jako ty nemůže mít nic lepšího," řekl ledovým hlasem a dodal ještě opovrhující odfrknutí.
"To si jako myslíš, že mě už nikdy nepolíbí žádný čistokrevný bastard, jako jsi ty?" Zavrtala se do něj pohledem.
"Ne, myslím, že ne. Taky si tam nezapomeň napsat, že se mi to s tebou vůbec nelíbilo." Na tváři se mu usadil povýšenecký úsměv.
"A kdo říká, že mě se to líbilo?" zkřížila si ruce na prsou. 'Tak ty takhle?' Draco se v duchu pousmál.
"Jsi jen sobecký, arogantní a rozmazlený frajírek, co si myslí, že může mít všechno, na co si jen prstem ukáže. A navíc, Viktor líbal líp než ty." dodala a na tváři se jí usadil nefalšovaný škodolibý úsměv, když uviděla, jak se Draco zatvářil.
"Lžeš. Nějaká hloupá famfrtpálová gorila určitě nelíbá líp než já," řekl a dřív než se Hermiona vzpamatovala ji zuřivě políbil. Líbal ji, překvapen, že ho neodstrčila.
"Tak co? Líbám líp než Krum?" zeptal se a čekal, co z ní vypadne.
"Hmm, ne." Opět na tváři nasadila ten nefalšovaný úsměv.
"Tak to potom nevím, proč sem musel znovu protrpět tvůj polibek," nahodil výraz ignorace a se zájmem si prohlédl své nehty.
"To jako, že se ti nelíbil?" Hermiona se na něj podívala a kdekdo by se pod tímto pohledem vyděsil, ale Malfoy necouvnul.
"Ne, byl takový..." ani nestihl doříct, protože se na něj Hermiona vrhnula. Zaskočený a překvapený Draco se pod tím nátlakem svalil na zem. Využila toho a obkročmo si na něj sedla, přičemž mu dlaněmi zabránila, aby se znovu postavil.
"Tak co?" zeptala se tiše a svůdně se mu zadívala do očí. Draco se snažil rychle změnit svou tvář z překvapené na nezúčastněnou.
"Nó..." nahodil zamyšlený obličej a tím Hermionu naprosto odreagoval, a tak mu nedělalo žádný problém ji strhnout pod sebe. Když ji měl dokonale v šachu, tak se nad ní skloní a tiše zasyčel.
"Hodně si věříš, Grangerová."
Hermiona se na něj podívala s hrůzou v očích. Samozřejmě věděla, že jí nic udělat nemůže. Jak by potom vysvětloval, co se jí stalo? Ale přeci jen to byl Malfoy a od toho nikdy nevíte, co můžete čekat.
Draco ji pozoroval jako v transu. Jeho zrak putoval z jejích rtů k jejím očím a zpátky. Nevěděl, co to s ním dělala, ale on sám tomu nedokázal zabránit. Pomaličku se začal nad ní sklánět. Jejich rty dělilo sotva pár milimetrů, když se na dveře ozvalo hlasité bušení. Draco zavřel pevně oči a musel napočítat do pěti, aby se hodil do normálu. Bez jediného slova vstal, pokynul jí, ať se taky postaví a přešel ke dveřím. Ve dveřích stál muž, kterého Hermiona s jistotou neznala.
"Dneska v pět v tajné místnosti," uslyšela a hned se chytla své role.
"Zlato, jaká tajná místnost?" došla až k němu a podívala se na něj. Draco hraně hodil na muže vražedný pohled.
"Ne, nic. Žertuje, žádná tajná místnost není. Neboj. Nechtělas jít do koupelny?" otočil se k ní a pohledem ji vybídl, ať odejde. Hermiona jen našpulila rty tak, jak to ženské dělávají, když se jim něco nelíbí, ale nakonec odešla. Čekala, až muž odejde a pak vyšla. Draco seděl na gauči a měl hlavu v dlaních.
"Stalo se něco?" opatrně se ho zeptala a sedla si do křesla.
"Já sem neříkal tak úplně pravdu ohledně toho úkolu," řekl tiše a Hermiona našpicovala uši, aby jí neuniklo ani jediné slůvko, co říká.
"Nejde jen o zabránění masakru mudlů, ale zbylí smrtijedi mají něco, co by jim mělo pomoct opět vzkřísit Pána všeho zla. A já bohužel nevím, kdo to u sebe má a proto potřebuju tebe. Dneska, jak si dobře slyšela, je schůzka. Ta tajná místnost je jednou ze tří místností sklepení tohohle hotelu. V jedné je něco jako mučírna, v druhé se pořádají porady a schůze a ve třetí jsou tajné dokumenty. Je to kniha, ve které je zaznamenán vlastník něčeho, co souvisí s pánem zla. Ty máš za úkol se vkrást do třetí místnosti a zkopírovat jednoduchým kouzlem obsah knihy. Já se pokusím je co nejvíce zaměstnat a zdržet je na poradě. Snad si uvědomuješ, že tě nikdo nesmí vidět, jinak ohrozíš nejen svůj život, ale i můj." Draco se odmlčel a podíval se na ni. V jeho očích se na chvilinku mihla obava, smutek ale i strach.
"Musíme to zničit. Jestli selžeme..."

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dorea Dorea | Web | 14. července 2009 v 0:44 | Reagovat

proč je vyrušili??? proč proč proč???? tohle mi dělat nemůžeš :) takže další kapitola ...

2 pimpinela pimpinela | Web | 16. července 2009 v 15:48 | Reagovat

ach jo...tiež ma našval ten chlapík čo ich vyrušil...vrrrr...mno ale inač kráásna kapitolka ako vždy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama